Nový zvon bratra Agapita Oldřicha Bláhy

19.11.2025

V středu 19. listopadu 2025 byl odlit zvon, který je věnován bratru Agapitu Oldřichu Bláhovi,  Milosrdnému bratru z nemocnice ve Vizovicích.
Bratr Agapitus pomáhal nejen občanům Loučky v nemocnici ve Vizovicích, ale ve 2. světové válce pracoval v odboji. 
Je to první zvon, který je v naší vlasti věnován Milosrdnému bratru Agapitovi.

Bratr Pavel na začátku pronesl:

Agapitus Oldřich Bláha se na nás dívá tady z nebe, je tady s námi přítomen.

I když není kanonizován jako svatý, tak pevně věříme, že pevně patří do společenství svatých.

A poté požehnal dílu:
Požehnej tomuto dílu 
Všemohoucí Bůh Otec i Syn i Duch svatý

Společně jsme se pomodlili Otčenáš a Zdrávas Maria

Po odlití zvonu následoval společný přípitek, který vedla paní Leticie V. Dytrychová: 

Připijme si společně na patrona zvonu Agapita Oldřicha Bláhu, 
který se již brzy připojí ke svým bratříma sestrám - zvonům
a hlavně ať zvoní v míru.
Ať zvoní!

Ošetřovatel převor fráter Agapitus Oldřich Bláha (27. 12. 1911 Loštice u Litovle - 22. 5. 1971 Zlín, pochován v řádové hrobce ve Vizovicích).

Již v prosinci 1944 na pasece „U Daňů“ v Liptále ošetřuje zraněné a nemocné ruské partyzány, kteří se na území Československa snesli asi 21. 12. 1944. Jednalo se o Bronislava Pašinského, kapitána Krazarenka, asi devatenáctiletého ruského partyzána Tola, parašutistu Rudolfa Čunka a další čtyři neznámé ruské partyzány. Tola byl později zadržen gestapem a při krutých výsleších prozradil své pomocníky. Od něj se gestapo dostalo na jeho stopu, ale naštěstí byl varován paní Emou Lapašovou (ta dostala informaci od ženy MUDr. Kotulána, který byl zatčen omylem místo Oldřicha Bláhy). Gestapo stálo před dveřmi jeho bytu. Ten však neotevřel a příslušníci tajné policie odešli. Po jejich odchodu utekl Bláha z bytu a přešel do ilegality. 

Nejdříve se schovával na různých místech, především však u pasekářů jako byl František Ranačík v Bratřejově nebo správce lázní Vrbík v Hovězí. 

Azyl našel rovněž na pasekách Prlovských, Seninských a na Ploštině, odkud se později přesunul právě do Juříčkova mlýna, kde začal pomáhat jako ošetřovatel raněných a nemocných partyzánů. 

Zde byl při Leskovské tragédii dne 3. 4. 1945 zatčen. 

Nejdříve putoval do Zlína, později do Brna. 

Z Brna byl odvezen transportem do KT v Mirošově, kde válku přežil. 

Po válce dělal správce ve Vizovické nemocnici.

(zdroj www.jurickuvmlyn.cz)